Sen nebo vize?
Většina snů které se zdají se velmi rychle dostává z naší paměti pryč.Někdy dokonce stačí aby zazvonil budik a sen je nenávratně pryč aniž by jste ho stačili někomu vyprávět, nebo si ho zapamatovat. Můj sen lépe řečeno spíše vize mi zůstala v hlavě do dnešního dne a že je to skoro 30 let,tak si vše detajlně pamatuji a ještě dlouho asi pamatovat budu.
Přijíždíme jako každý rok na velikonoce k rodičům aby jsme spolu oslavili velikonční svátky. Vše je v naprostém pořádku jako kdykoliv jindy, manželka s mamkou připravuje velikonoční oběd,chlebíčky a všelijaké dobroty. Taťka a já koukáme na telku a libujeme si velekonoční pohody.Okolo nás pobíhá můj tříletý syn a venku je nádherné jarní počasí.
S tátou probíráme vše možné,když najednou z ničeho nic se zachvěje zem.V tu chvíli jako by mnou projelo tisíc jehel,pocítil jsem zvláštní pocit který mne přinutil popadnout syna, zvedl jsem se ze židle a nevím proč spěchal do koupelny kde je okno na východ.Na horizontu bylo vydět jak se zvedají mračna prachu a lámou se stromy.Výkřik se mi ztěží vydral z plic"honem všichni do sklepa honem dělejte"nikdo nechápal co se děje.Já na to honem honem, dělejte vypadá to na atomový výbuch,nebo já nevím co.Všicni s velkým strachem jsme utekli do sklepa,táta jako poslední zabouchl poklop na schodech a spěchal za námi do zadní části sklepa.Za sebou ještě zavřel staré dubové dveře.Jen dveře docvakly,zhasla žárovka.
Rodiče mají starý kamenný domek s velmi dobrým velkým klenutým sklepem tři metry pod zemí po staru nabílený vápnem.
Malá chvilka a už se celý domek klepe v základech,obrovský rachot nám dává najevo že nadzemní část domku je asi pryč a že se děje něco hrozného.Vchod do sklepení je zasypán kamením ze zdiva.Pro nás asi v tu chvíli záchrana před vysokým žárem který v tu chvíli pociťujeme.Tak velké vedro,nedá se to ani vydržet,asi tady umřem ozval se táta,v tu chvíli si pomyslím, je to hrozné ale je to asi tak.Nedá se ani mluvit a dýchat.Když už si myslíme že asi uhoříme,začíná žár ustupovat.Mamka brečí a brečí,dostává panický záchvat,mami né, říkám a ani nevím jak bych ji měl uklidnit.Všichni se klepeme strachy,syn brečí já s manželkou taky a říkám si proč proč jsem bezmocný a vyděšený k smrti.Proč se to muselo stát zrovna teď?Proč se to vůbec muselo stát!
Teplota ustupuje a já vím, že to zdaleka není ještě konec.Radiace bude asi velmi silná,u chemiků na vojně nás všechno učili,honí se mi to hlavou,takže tak jako tak jasný konec.
Je tma tmoucí, táta chce najít svíčky které má ve sklepě i se sirkami pro případ když vypnou elektřinu.Moc se mu to nedaří, vše je vzhůru nohama, pobořené regály,prostě nic není na svém místě.Pojďte hledat,dejte pozor na sklo z rozbytých kompotů,napadá mě aspoň něco kjídlu a k pití.Žena si uvědomuje že má v kapse zapalovač.První záblesk a už je trochu světla,musíme najít ty svíčky,co nejrychleji,sklep je dosti prostorný takže to bude asi dost práce.Táta křičí byly tady někde v tomhle regálu,pojď sem podíváme se tady.Po chvilce nalézáme balíček se svíčkami a sirkami.Jsou tam jen dvě.Zapalujem jednu s tím že druhou necháme na horší časy.
Jdu se s tátou podívat ke schodům,jsou zavaleny až dolů kamením. Co budeme dělat říkám, je mi divné že jsme ještě na živu,co radiace?Táta nevím, co vím že se musíme pokusit to kamení odházet aby jsme se dostali ven..... pokračování dle zájmu čtenářů.Peter King
pokračování, dobrá jdeme na to, schodiště má přes čtyři metry, toho kamení bude asi hodně.Začali jsme přerovnávat kamení do jednoho rohu ve sklepě.Po dvou hodinách se dostáváme zhruba do poloviny schodiště, začíná to být nebezpečné, každou cvhilku se to sesype ze zhora dolů. Stojkou od rozbytého regálu opatrně šťouchám do zaklíněných kamenů.Jen taktak jsem uskočil aby mě kamení nezavalilo.
Ustál rachot padajícího kamení, slyším déšť, ano venku prší a je tam silný vítr ale je tam podivná tma. Neváhám ani vteřinu a lezu ven.
Tak už vím čemu se říká apokalypsa. Padají žhavé kapky,všechno je srovnaný skoro se zemí, kolem dokola všude hoří,uvědomuji si, že je vlastně den, ale přitom je tma.Přemýšlím byl to asi meteorit, kolik asi tak zůstalo lidí naživu. jsem uplně zdrcen.
Napadá mě dostat se tak do fabriky do atomového krytu, je to zhruba půl kilometru.Žhavý déšť ustál, vyrážím k atomovému krytu.Není to jednoduché, jo to jedno velké zbořeniště.Musím překonávat spoustu těžce průchodných míst.Přede mnou je vyschlé koryto řeky, most je pryč.Za řekou asi tak sto metrů,by měl být někde kryt.Cestou se mi honí hlavou různé myšlenky, zůstal někdo naživu?Rozhlížím se okolo sebe,ale nikde ani živáčka.
Dostávám se do míst kde by měl být atomový kryt.Okolo jsou zkroucené traverzy okolních hal.Vypadá to děsivě.
Kryt měl vchod na prostanství tak aby ho nemohlo cokoliv z okolí zasypat.Z dálky vydím, že dveře jsou pootevřené.Nahlédnu dovnitř je tam tma a ticho.Vracím se abych v dálce sebral kus hořícího prkna.
Jdu po schodech a najednou se mi stráci zem pod nohami, no a má vize končí, protože se probuzím leknutím, že někam padámDále už by to bylo jen smyšlené.
Máte někdo nějaký podobný zážitek, pokud ano podělte se s námi.Napište.
Peter King
Komentáře
Přehled komentářů
Ahojky zdravím Tě, Tvůj sen je teda taky docela hustej.Těžko říct co ti tento sen měl zdělit.Rozhodně bych nad takovým snem taky hodně přemýšlel a asi hodně dlouho.Uvidíme "brzy" co se bude dít dál na této plnetě dál.Co myslíš kolik máme ještě před sebou ?
Jinak mám hodně práce tak nestíhám vše tak jak bych chtěl.Měj se hezky a buď zdráva.King
pro Kings
(Saty, 6. 7. 2008 2:00)
Mě se poslední dobou moc sny nezdají, nebo zdají, ale nepamatuju si je. Je výjimka, kdy mě sen třeba probudí a chvilku mi trvá, než si uvědomím, že to není skutečnost. Pamatuju si sen, je to jeden z těch tří, které si pořád živě v paměti. Procházela jsem mezi domy v úplně cizím městě. Lidi na mě divně koukali a jeden člověk mi řekl: Zmiz odsud nebo tě zabijou, nepatříš sem. Dívala jsem se kolem a všude nepřátelský obličeje a já dostala strach. Najednou jsem byla na pískový pláni a přede mnou byla rokle. snažila jsem se jít rychle, ale neposlouchaly mě nohy, byly těžké a s námahou jsem je zvedala. Věděla jsem, že se musím dostat do té rokle. Slyšela jsem za sebou nějaký hluk, ale bála jsem se otočit a jen jsem se snažila jít dál. Pak jsem byla najednou u vchodu do skály, vešla jsem a ocitla jsem se v temné jeskyni. Skála se za mnou uzavřela a z temné stěny vystoupil muž bez tváře a spousty stínů které kmitaly po stěnách vyluzovaly strašidelný zvuky. Muž mi řekl, že jsem poslední Sybila a mnou bude končit svět, až vyřknu ortel a vybídl mě, abych to udělala. Polekala jsem se toho, chtěla jsem odejít, ale nemohla jsem se hnout z místa. Poznal můj strach, ale jeho hlas se nezměnil, jen ode mě ustoupil dál, až mi začal splývat se skálou a stíny. Jen jsem slyšela jeho hlas, jak mi říká: uděláš to, až poznáš, že je to jediné správné." Mojí myslí probíhala spousta myšlenek a obrazů z minulosti a jediné, co jsem mohla vyslovit, bylo: Proč já?? Pak jsem uslyšela křik a bouchání, spoustu ran, jak lidi rozbíjeli skálu. Našli mě, dostala jsem hrozný strach a v tu chvíli jsem se rozhodla, že muže poslechnu, jenže nikde nebyl, volala jsem ho a bouchání se přibližovalo a pak jsem se probudila, zpocená, ale šťastná, že to byl jen sen. Pak jsem si promítala ty myšlenky a obrazy minulosti, který mi probíhaly hlavou. Bylo zajímavý, že to nebyly důležitý momenty v životě, ale asi 4 nepodstatný vzpomínky na to, co už dávno není.
pro Saty
(Kings, 12. 5. 2008 23:04)Nazdárek, nebylo by na škodu popsat aspoň jeden sen?Určitě je zajímavé poslechnout si nebo přečíst sen někoho jiného.Napiš jsem zvědav.Budu se těšit.Kings
pro Kings
(Saty, 10. 5. 2008 20:50)Ahoj, tak jsem ten tvůj sen po delší době dočetla. Děsivej scénář, kterej se klidně může stát...pád obrovskýho meteoritu není nemožné. Sen, který v nás zanechá takový pocity, jako ten tvůj, určitě něco sděluje. Někdy jsme zpocení strachem ze snu, ale když si to necháš vyložit, tak to není zas tak hrozný. Třeba když se ti zdá o mrtvých a podobně. Mě se zdály v životě tři sny, které mě nějakým způsobem zasáhly a na které nezapomenu. jsou ale z úplně jiného soudku, stejně jako psal Tyberion.
Pro Kings
(Tyberion, 12. 12. 2007 19:43)Fakt děsivý sen.No souhlasím se Saty že podobný scénář by se mohl přihodit.Nic takové ho se mi naštěstí nezdálo až na jeden zvláštní sen ale to už bylo dávno ale bylo to o něčem trochu jiném... Sny jsou někdy hodně zvláštní a málo kdy se vnich člověk vyzná v tom co mu chtějí asi říct.
pro Kings
(Saty, 7. 11. 2007 8:37)To není zrovna přijemnej sen, myslím že ses probudil zpocenej až bůhví kde. Nejhorší na tom je, že tohle se stát může, vesmír i blízkosti země je plný velkých úlomků planetek, kusú kamene, které by stačily na rozpotání takového pekla o jakém se ti zdálo. Musíme si jen přát, aby se to nestalo. Mě se teda nic podobnýho nezdálo a ani po tom netoužím. Ahojky a hezkej den.
to je přece jasný
(1Satanka, 19. 10. 2007 7:55)Pokračovat!! Tohle nemůžeš nechat nakousnutý.
pro Saty
(Kings, 11. 7. 2008 21:33)